Odbory v ČR

ČMKOS je nejsilnější a nejpočetnější odborovou konfederací v ČR a je stálým členem Rady hospodářské a sociální dohody. V rámci ní působí 35 odborových svazů, které sdružují zaměstnance podle odvětví národního hospodářství. Tito členové pak vytvářejí odborové organizace, které působí u jednotlivých zaměstnavatelů (základní odborové organizace) nebo působí na regionální úrovni, tj., že sdružují členy odborů od více zaměstnavatelů působících v daném regionu. Cílem odborových organizací je především uzavírat kolektivní smlouvy, které upravují zejména pracovní a mzdové podmínky všech zaměstnanců (tedy i odborově neorganizovaných) se zaměstnavatelem. Kolektivní smlouvy jsou nejen významným nástrojem pro úpravu pracovních a mzdových podmínek, ale zaručují zaměstnavateli po dobu platnosti kolektivní smlouvy sociální smír tzn., že pokud je kolektivní smlouva uzavřena nemohou zaměstnanci stávkovat a ochromovat tak činnost zaměstnavatele.

Jak je tato činnost odborových organizací efektivní, závisí především na její autoritě ve vztahu k zaměstnavateli, ale i k celému kolektivu zaměstnanců. A to je v České republice velký problém, který má své kořeny zejména v uplynulém období před rokem 1989. Naše odbory nemají zdaleka takové zkušenosti, jako je tomu ve státech EU. Nemají dlouhodobé zkušenosti z působení v podmínkách tržní ekonomiky. K tomu přispívá i fakt, že v druhé polovině devadesátých let měly složitou pozici i ve vztahu k tehdejším vládám. Zaměstnanci se bojí zakládat odborové organizace a působit v odborových funkcích z obavy za ztráty zaměstnání přesto, že toto právo mají zaručeno mnoha právními dokumenty.